Tož vitajte, Rypáci,
tak sem si říkal, že zprávu z náščevy Geissu ani nenapíšu. Šecí už ste tam byli, tož o čem psat.
Přišla reportážní krize a nedávno chtěl ode mně reportáž Táta, tož sem si řekl : Hanzi di do ...
Tá patka za 25 kaček v pohodě vydržela a tož možu říct : Šecí mehanici vyližte si pr..l. A pak, že to nejde. V čínské štvrti měníme Éčka. Radojc ně tlu močí, umí čínsky, já né. A fčíl už konečně tradá do teho kolopárka. Sme s radojcem obá nervózní, obá poprvé ..., eště nigdy. Muhahááááá. Sme tam, Táta šprechá nemesky a kupujem lístky do parku a pak na lanovku, jak by řekl pan Bohuš Stejskal : Zas neaké formality. Nasedáme , kolo visí a já si cestů navrch promítám moje bajkové začátky. Neskutečný pocit triumfálního vítězství zaplavuje celé moje tělo. Přesto mám navrchu rozporuplné pocity. Dívám se na Tátu, Vašíka, na Radojca, na jejich kola , pak na moje a připadám si jak v ringu s boxerama Uhelných skladů, holt nic neumím a za chvílu to mám poznat.
Na rozehřítí Táta vybírá frírajdovů trasu, jedu v závěsu, bohužel né v těsném. Stejně nechápu co su
schopný sjet. Jezdim poslední. Pak idem na DéHá a skůšáme důle dirty. Su posera, nic moc.
Lícem navrch, důle, zjišťuju, že aj dyž nic neumím, nikdo na mně blbě nehledí. Je to prostě náDHera.
Eště aj fčíl tomu nemožu uvěřit, že sem tam byl.
Dem aj na lávkový Nort Šór. Tisíckrát sem před spaním lítal ze Simmonsém po Wistléru a dával sem
šecko. Fčíl naživo. Byl sem jak se lidově říká : v řiti. Dřevo klůže aj suché a šecko je úzké jak sviňa.
Druhý den lítáme sami s Radojcem a skůšáme točit. Jedem lávky u fórkrosky a na vlnolamu vystupujem
ze strojů, nedržíme těžiště. Zakončujem dirtama a dropem z betónu. Dávám ho taky.
No a je konec výletu. jedem zpátky a večír dostává Radojc volno od Hanky. neskutečná záležitost.
Ideme do Meluzíny. ten výčepák nemá chybu. radojc ide za chvílu dom a nasazuje na mně agenta
s krycím ménem Dědek. Ten měl rozkaz proklepnůt jaký su dyž slezu s kola. asi kvůli Rypáckému
profilu. Prověřil ně, enom co je pravda. Ukázal ně podsvětí a místní galerku. Dík agente Dědku !!!
A ráno po hodinovém mikrospánku následuje loučení a 6 hodin cesty. Skoro slzy.
Poznání: právě ten kdo neumí nic, musí jet do Geissu a nejlíp s někým kdo jezdí o hodně líp, jak
já s Rypákama. To je pak progres jak svińa. Bohužel sem pak byl jezdit enom 1x.
Příště to bude lepší, už fčíl se na to těším, toho bohdá nebude, aby Hanz z boja utekl.
Posílám aj neaké fotky, je tam aj dupání na XC a pak díky RADOJCOVI to naštěstí začlo se mnů
jit z kopca. Kolo mám v komoře, kola má nahoře. Nemám adaptéry na brzdy
....
HANz