Tak mám za sebou dost náročnej víkend, o kterým jsem měl v úmyslu napsat dlouhej a výživnej report. Bohužel jsem tak vycucanej a bez energie, že se mi do něj vůbec nechce. Hold jak řekl Táta, už jsem starej na řádění s mladýma klukama. Takže jenom ve stručnosti.
PÁTEK:
Hned ráno přezouvám zimní gumy, pac zase hrozí sněhem a už minulej tejden jsem si užil dost strachu, když na vrstvě 3cm sněhu jsem překlouzal ty naše malý hory(Capartice). Zase mě to překvapilo, jako každej rok. Já se fakt nepoučím!
Pak ještě zařídit pár důležitejch věcí a rychlej přesun do Plzně. V plánu je řádění na motokárách. Dorazíme k Tachmudom a razíme na super večeři do mexický restaurace. Pak dorazili satani ze Žihle, Ali s Amirim. Na místě se scházíme s dalšíma plzeňskýma bikerama a jdeme do toho. Z počátku jsem měl trochu nedůvěru k hladkýmu povrchu dráhy,ale musím říct, že projíždět každou zatáčku dveřma napřed má něco do sebe. Všichni jsme si to moc užívaly a Ďábel Ali vyzkoušel pevnost káry,když ji namotal na sloup v cílový rovince. Obsluha koukala dost zle, ale to ještě netušily, co je čeká. Po nás nastoupila partička týpků, který to pojaly jako závod F1 o zlatý trenky. Startovalo jich 12 najednou! A všem nám bylo jasný, že to nemůže dobře skončit.
Nejlepší byla hláška pořadatele těsně před startem: chlapi, nejezděte jako magoři , ať ty motokáry nezničíte! Víc už jich nemáme. Pak zamával starou megapodprdou a......V první zatáčce karambol všech, ve druhý totální ucpáni trati a v poslední zatáčce prvního kola brutálni kreš celýho startovního pole! Takový domino se hned tak nevidí. Zajímalo by mě, kolik kár dojelo do cíle. My jsme se radši přesunuly do hospody, kde jsme to slušně rozsvítily:)
SOBOTA:
Ráno jsem odvezl Gábi s Ivetou na autobus do Praglu a zevloval jsem s Tachmudem na krámu. Ve 12 jsme se nachystali jet do Žihle vyzkoušet nový věci, který nebyly při závodech minulý víkend v provozu.
Nakonec ná s odjíždělo pět-ja,Tachmud, Koráb, Žralok aŽalud. Nálada dobrá a docela jsem se těšil. To jsem ještě netušil,co mě čeká. Fotky na netu sice napověděly, ale realita byla daleko horší. Když jsem viděl nový skoky, bylo mi jasný, že budu jenom jezdit. Cíl byl jasnej. Nezrakvit se a nic nezničit. Poslední návštěva v Žihli mě stála novej ráfek, takže jsem byl dost ve střehu. Ze začátku to bylo trochu trápeni, ale postupně se to lepšilo, až jsem si troufnul i na ropovod a na novej lávkovej skok,na kterej jsem si puvodne vůbec nevěřil. Nakonec se rozpoutala ještě malá exhibice na přescesťáku a hurá domů. Maj to tam ty satani ďábelsky vyťukaný.
V Plzni jsem vyházel věci, naložil Ivetu a nabral kurz Domažlice. V osm jsme totiž měli sraz s naším dvorním tatérem a chystali se na křest CD kapely JAKOBIČ v našem KD. Nebudu to rozebírat, večer to byl náročnej a dlouhej, ale povedenej:)
NEDĚLE:
Měla bejt odpočinková a taky to tak nejdřív vypadalo. K obědu polívčička, biftek, malý vyprošťovací pivko a pohodička. Jenže pak zavolal Dědek a ukecal mne k ježdění na Škarmaně. Měl jsem toho za celej víkend dost, ale řekl jsem si, že mi trocha pohybu neuškodí a tak jsme vyrazili. Jak to vypadalo nebudu ani popisovat. Dal jsem si to 3krat na turistu a mel jsem dost.
Doma jsem ošplouchl bike, sebe a pak uz vytoužená skládačka na gauč.
Byl to težkej, ale bezvadnej víkend, na kterej budu dlouho vzpomínat. Tímto chci poděkovat všem, se kterými jsem ho strávil a už teď se těším na další akci.
No, koukám jsem se slušně rozepsal a to se mi tak nechtělo!!!!:)